michal klodner

Štěpán Kotrba na Britských listech popisuje stav akademického prostředí. Trefné a velmi pravdivé. Nejen na hnojárně. Sám jsem se podivoval nedávno třeba aktivitám http://www.inter-disciplinary.net/, výrobce konferencí jako na běžícím páse, kde si přednášející musí zaplatit poplatek 300 liber, aby mohli proslovit svůj 20ti minutový příspěvek. Kdo nezaplatí poplatek, není na konferenci vpuštěn. Na FAMU je vetšina prostředků na studentskou vědeckou činnost (SGS) přidělena pedagogům, jeden třeba píše český manuál k software Pure-data, skutečně vědecká činnost jaksepatří.

TOP09, strana, která se prezentovala předvolebními suvenýry např. Karlova mostu se svým logem a nápisem Na památkách záleží - víc než si myslíte, dosadila jako ministra kultury někoho, kdo klidně nechá zbourat dům na Václavském náměstí, gotické sklepy pro něho nejsou důležité a nyní bezdůvodně odvolal dlouholetého ředitele NFA Vladimíra Opělu. Někdo má pravděpodobně zálusk na svůj díl z milionů rozpočtu NFA.

Spolu s tím jak si "kníže" Schwarzenberg kupuje svůj společenský kredit finanční podporou osob bývalého undergroundu a snaží se tak zakrývat svoje nemorální působení v této straně a současné vládě, není možná žádná další tolerance těchto lidí.Kníže se prsí na pohřbu Magora a zatím je nenápadně odejit člověk, který za komunismu umožňoval přístup k trezorovým filmům na utajených projekcích a kódovým jazykem si dopisoval se zahraničními archivy a pod změněnými názvy s nimi vyměňoval kopie nepřípustných snímků.

Stav demokratických mechanismů obecně a v případě tohoto odvolání obvzlášťě znamená, že se žádné nápravy takovéhoto jednání není možné dovolat, čeští filmoví odborníci a režiséři nejsou jako ti z nové vlny ve Francii v únoru 1968, že by rozpoutali demonstrace v ulicích, spíš připosraně srazí podpatky a tak hlavně chci vyjádřit respekt a dík V. Opělovi za jeho práci a přínos pro český film a film obecně, filmovou vědu a mnoho dalšího, například stavbu depozitářů doslova vlastníma rukama v letech 1977-1979, když socialistické stavební podniky odmítly postavit budovu vlhkým procesem podle požadavků odpovídajících potřebám archivování filmu.

InterFace is a new international forum to learn, share and network between the fields of Humanities and Technology.

Společenská síť vědců a výzkumu, která jako specializovaná je docela zajímavá. V poslední době se na ní vyrojily osoby z Čech a moravy pocházející a byla dost redesignována, že občas nevím, kde co je.

Tak jsem zapracoval na svém profilu, to člověk aspoň popřemýšlí, co vlastně dělá

Nastupuje HTML 5 a s ním skutečná podpora videa na webu. Zatím moc možností nebylo, před lety jako první řešení přišel RealPlayer a Real Producer a začalo se streamovat, také se dal do stránky vložit QuickTime player, od v. 7 vydané v r. 2005 podporuje H264 a dalo se s ním publikovat docela kvalitní video, na rozdíl od chabého Flashe. Ten přidal podporu H264 na podzim roku 2007 již pod hlavičkou Adobe.

Ještě dříve, firma On2 technologies v r. 2001 uvolnila svůj video kodek VP3 jako opensource, ten potom převzala nadace Xiph, pod kterou již byl vyvíjen svobodný zvukový kodek Vorbis a v r. 2004 tak vznikl svobodný formát videa s názvem Theora. To je zatím jediný skutečně svobodný formát o němž nikdo nepochybuje.

On2 je v pozadí mnoha dalších věcí, protože to byly její kodeky v RealPlayeru i ve Flashi. Bylo to taktéž v r. 2005, kdy Macromedia vybrala VP6 jako hlavní kodek pro Flash Player. S ním byla až do r. 2008 zkódována všechna videa na YouTube, charakteristická tehdy svou nevalnou kvalitou. Poté začal skrytý selektivní přechod na H264 a následně YouTube začalo podporovat vyšší kvality a rozlišení až po HD 1080p.

Když pomineme VP7, tak On2 vyvinula ještě jeden kodek, VP8. V r. 2010 On2 koupil Google a oznámil svobodný formát WebM, vzniklý uvolněním VP8. Ten je na rozdíl od Theory velmi dobré kvality, srovnatelné s H264. Algoritmy použité v H264, které vedou k jeho skvělé obrazové kvalitě a nízkému datovému toku, však používá také, nebo alespoň určité techniky z nich. Upozornil na to krátce po oznámení Googlu jeden vývojář x264, který kodek testoval a šéf Apple dotázán na podporu WebM vyhýbavě jen na tento článek odkázal. Adobe podporu WebM ve Flashi hned ohlásila, ale uběhl již téměř rok a zatím není. Zato Flash pokročil v podpoře hardwarové akcelerace HD videa na všech platformách. Organizace MPEG vyzvala nyní k uplatnění nároků na patenty použité ve WebM.

Ale to není ještě vše, naopak. Mezitím byl změněn návrh HTML5, který do r. 2007 obsahoval podporu Theory na neurčitou formulaci a tak záleží na tvůrci prohlížeče, jaký konkrétní formát bude implementace HTML5 video podporovat. Korporátní hráči Apple a Microsoft (Safari a IE9) zvolili H264, Opera, Firefox a Google Chrome jsou na straně Theory a WebM.

Specifikace HTML5 konečně vypadá jako počátek videa a zvuku na internetu. Nativní podpora bez pluginů, možnost všechno ovládat Javascriptem... to dělá z prohlížeče téměř vývojové prostředí pro multimediální aplikace a hry. V některých oblastech nahradí i Processing (který je na tom s podporou videa a webu chabě) či Pure Data.

Když sem tyto možnosti ve stažené knížce četl, hned mě napadl VJing. A skutečně, našel sem první pokusy (říjen 2010) s Vjing aplikacemi v HTML5:

http://odbol.posterous.com/vjing-in-your-web-browser-with-lsd-layer-synt

A tady je procedurální kreslící-generativní aplikace a la Processing:

http://mrdoob.com/projects/harmony/

A něco se zvukem?

http://www.nihilogic.dk/labs/pocket_full_of_html5/

Video v HTML5 jde mnohem lépe integrovat do stránky - mohou s ním interagovat další prvky, lze ho synchronizovat s textem na stránce (titulky formátu WebSRT aj.), lze ho stylovat CSS, rotovat atd. atd.

Flash se stane jen záchytným řešením, když prohlížeč nebude podporovat formát, v kterém web videa nabízí, nebo řešením (ve spojení s RTSP a media serverem) pro komerční aplikace a DRM.

Od ledna má ČT najet na novou koncepci na příští 3 roky, která předpokládá rozvoj programů ČT v tzv. hybridním televizním přístroji kombinujícím klasické vysílání a internet, nové stránky a portály na webu, přenosy programů na mobily a hlubší práci se sociálními sítěmi.

"Zatím jsme na iPhonu a iPadu pro ČT24, chystáme ČT4 a chtěli bychom, aby i uživatelé přístrojů jiných firem měli možnost sledovat ČT24 nebo ČT4,"

Z řečí pod článkem, na který je odkaz dole, je vidět značná slabina dosavadní podoby interaktivního vysílání/archivu na internetu: ten je trochu poplatný době, kdy vznikal a dodavateli, a pracuje s formáty Windows media a Real video... huh.

• Blahopřeji, ČT ukazuje že jde opravdu o veřejnoprávní médium a exemplárně podporuje menšiny. Hodně štěstí všem majitelům gayphonů a ostatních zrcátek.
  Nám ostatím by stačil obyčejný x264 stream, který přehraje každý chytřejší telefon, kdyby vás to při vývoji úžasných jablečných aplikací moc neobtěžovalo.

• Škoda že Fučíkova Kloaka netuší nic o kodeku H264, na kterém primárně staví právě Apple, navíc iPhony jsou letošním vánočním hitem a pokud si někdo chce koupit mobil jiné značky a sledovat ČT24, pak by si měl vybrat takový, na který třeba v budoucnu bude možné nějakou podobnou aplikaci vytvořit. Na iPhony je to totiž celkem "jednoduché".

Ovšem aspoň že ten archiv na webu je. Při tom, jak jsou programy ČT plytké a nabízejí převážně takovou tu rádoby milou, hloupoučkou neškodnou českou emocionalitu, je to možnost, jak se podívat jen na to, co mě zajímá, když mám čas. Určitá možnost, protože do dobré použitelnosti to má ještě daleko. Že televize v médiu internetu dostává čím dál tím zajímavější podoby, naznačují i webové speciály ČT, tj. weby k určitým pořadům. Ocenil sem docela časovou osu k seriálu Vyprávěj, stránku která adaptuje poměrně pokročilý způsob práce s hypermediálním přístupem k archivu.

2. 12. Jakou proměnou prochází zážitek živé performance v paměti a vzpomínkách lidí? A co se stane, když zážitky vložíme do paměti našich strojových extenzí? Vystoupí např. Josef Czeres, rozhovor s ním z časopisu HisVoice.

V pátek, 3. prosince, se otevře experimentální prostor NoD zájemcům o téma archeologie médií. V hlavním sále se bude konat konference, na které vystoupí například britský umělec a teoretik nových médií Paul Brown, či Helene von Oldenburg, autorka Slovníku sítí. Večerní program ovládne RESET NIGHT: TOTAL RECALL za zvuků osmibitového pípání z nesmrtelných gameboyů v rukou českých i zahraničních hvězd.

Poslední den festivalu si v pražském NoD přijdou na své příznivci herních konzolí a 8/16/32bitových počítačů. Odpoledne bude věnováno workshopům a prezentacím na téma Retrocomputing.

Až 250 dobrovolníků z celého světa se podílí na tvorbě nezávislého filmu Project London. No, skutečně v průběhu 3 let to bylo 4 - 20. Celovečerní hrané akční sci-fi nemá rozpočet a na 650 záběrů s 3D speciálními efekty se používá výhradně software Blender.

Natáčení filmu tedy hodně připomíná filozofii svobodného software. Komunita kolem Blenderu opět ukazuje, že má chuť k akci. Tenhle 3D soft původně proprietárně vyvíjela nizozemská firma Not a Number, vedená Tonem Roosendaalem. Byl zdarma, jenže finančně celý podnik zkrachoval a v r. 2002 byl vývoj původního Blenderu ukončen. Ton založil nadaci s cílem vykoupit od investorů zdrojový kód Blenderu za 100 000 eur a osvobodit ho pod licencí GNU. Tato částka se v on-line komunitě sešla za neuvěřitelných 7 týdnů.

Project London není první film Blender komunity. Tím byl už v r. 2005 Project orange - Elephant's dream, krátký film o putování podivným surrealistickým strojem, kompletně celý zveřejněný pod CC licencí. Peníze na něj pomohl získat předprodej DVD právě se všemy modely, materiály a tutorialy. A následovaly dva další. Nejnovější OpenMovie z produkce Blender Foundation je Sintel, financovaná již z Nizozemského filmového fondu. Projekt London ale s nizozemci produkčně nemá nic společného.

Režisérem Project London je Ian Hubert, samuraj vizuálních efektů s vizáží Luka Skywalkera (22 let, v r. 2006 maturoval a v následujícím roce se pustil do tohoto filmu), kterého zajišťují jako producenti bratři McCoyové, všichni 3 pracují v Seattlu. Budeme ho moci vidět již zanedlouho, tradiční distribuční kanály budou trochu jiné. Premiéra na iTunes a Netflix, spolu s DVD, později ke stažení na stránkách. Svou imaginací může sci-fi žánr obohatit a to s nulovým rozpočtem na efekty. Již se kolem něho přehnalo dost povyku, posuďte titulek IMDB news o volání do kyberpodsvětí: Smrt studiím...

Reálné filmy svobodný software zkvalitňují a ten je tak stále lepší a použitelnější. Když něco nejde, obratem může být kód upraven. Project London mají na finální kompozice koupený proprietární software, ale svobodný profesionální videoeditor je už zdá se na spadnutí. Editshare oznámil uvolnění editoru Lightworks pod svobodnou licencí. Ačkoli téměř neznámý, je to profi editor, s kterým už střihači získali Oskara, podporující MXF, RED, DPX, XDCAM a rozlišení 2K. Těžko říct, jestli se takový firemní opensource ujme, nebo alespoň pomůže stávajícím svobodným projektům, uvidíme.

A ted už trailer Project London (s Londýnem nemá nic společného, natáčelo se okolo Seattlu)

Project London: Multiply Teaser from Phil McCoy on Vimeo.

Vedro je extrémní, jako 30 stupňů o půlnoci bývá snad někde ve středomoří. Ještě že těď v praze sem ve svém bytě, kde mám venku vanu, kam se dá napustit studená voda a v noci se koupat.

.. no a co se zase stalo za katastrofy. Před 14 dny byl server téměř týden off-line, protože se pokazil harddisk se systémovou partišnou. Opět. Stejná porucha jako na začátku dubna. Původně byly v serveru 4 disky 500GB a teď už druhý z nich se tímto způsobem odporoučel. Naštěstí díky zálohám už teď je to otázka 1 dne, kdy to jsem schopný zreinstalovat.

A ve stejnou chvíly expirovaly všechny domény Hyperkino. V rusku zrovna nedávno vyšla edice HK DVD s ruskou klasikou, a vyhrály dokonce cenu na prestižním archivním festivalu v Bologni, jak tu o tom psala Nataša, a web přestal fungovat. Byly registrované v rusku před 5ti lety a dotyčná osoba z jakési firmy je už dávno nedostupná. No podařilo se mi regnout hyperkino.org.

Utopické město budoucnosti bude prezentováno v sobotu 17. a v pondělí 19. 7. Fotografie jsou z předchozího workshopu (stažené z Flickeru, ne moje :)

Už před rokem se mluvilo o projektu digitalizace 150 filmů z celé historie české kinematografie, pak kvůli nedostatku financí se počet měl redukovat na 100, nyní se mluví o 200 filmech (z nichž 80 jsou 60. léta) a nákladech půl miliardy. Článek z ČTK mj. říká:

"Sami sebe jsme se ptali, jestli mají být ve výčtu kromě vrcholných děl i snímky typické pro tu kterou éru, tedy například i propagandistické tituly 50. let, zda chceme, aby všechny dekády byly zastoupeny rovnoměrně, nebo budeme hlídat zastoupení jednotlivých tvůrců či žánrů. Nakonec jsme se rozhodli, že jediným kritériem bude kvalita," uvedl člen týmu Jaroslav Sedláček.

Článek o financování českých filmů vydala ČTK.

Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie letos zatím podpořil 47 projektů, mezi něž rozdělil 58,5 milionu Kč. Téměř dva miliony Kč byly určeny na scénáře, 30,6 milionu na výrobu filmů, 1,5 milionu na distribuci, 19,4 milionu na propagaci české kinematografie a dalších pět milionů na technický rozvoj a modernizaci včetně digitalizace kin.

Když se přetrhne film v promítačce, chvíli je v kině tma, stačí však přetržené políčko vystřihnout a film slepit a jede se dál. Tady se ale přetrhlo několik tisíc datových rámců. Povaha tohoto média je jiná, natahuje do sebe neuvěřitelné množství znaků aktivit a událostí, čím se lidi v dnešní době zabývají, v mnoha na sobě nezávislých i spojujících se proudech a není jednoduché to pak poslepovat. Tak se nám to tu zaneslo noizem a glitchem až by se zdálo že je to snad nějaké moderní umělecké dílo. Teď se konvergence probírá po těžké ráně do hlavy a jak už to bývá, není to bez následků, ale aspoň dobrej důvod uvědomit si, o co jde a kam jít dál....... admin