Metodika výuky a formy vědecké spolupráce s použitím audiovizuálních archívů v mezioborovém prostředí

(Realizován)

michal klodner

Anotace projektu

Projekt je zaměřen na vzájemnou výměnu diskursu o audiovizuálních dokumentech mezi odbornými komunitami. Zkoumá spolupráci prostřednictvím pokročilých softwarových kolaborativních nástrojů, zveřejňování rozhraní archívů, otevřením institucionálních procesů dalším účastníkům a umožněním přístupu k interním audiovizuálním informačním zdrojům. Různé typy anotací používané v archívech umožňují výměnu výsledků činnosti mezi vědci, zájemci o vědu, pedagogy i audiovizuálním průmyslem.

Charakteristika současného stavu

Obrovský vzestup multimedializace současného života ve všech jeho oblastech přináší akutní nutnost zkvalitnit výuku různých oborů, které s médii více či méně izolovaně pracují. Absolventi těchto oborů často nejsou schopni mezi-oborově, mezi-institucionálně a mezi-národně komunikovat a spolupracovat. Mezioborový dialog a spolupráce je základní předpoklad vzdělanosti vědeckých, výzkumných a pedagogických pracovníků.
Klasická média se rychle digitalizují a virtualizují. Síť WWW si získala popularitu a obrovské množství uživatelů, což vedlo k rozvoji indexování a sdílení audiovizuálního obsahu. Aplikace jako Google Maps přesvědčivě využívají bezprostřední vizuality poskytovaných informací k zaujetí pozornosti uživatelů směrem k různým tématům. Mládež prahne po multimediálním obsahu prezentovaném pomocí pokročilých technologií a toho lze využít při vychovávání adeptů vědy a výzkumu.
Výsledky odborné práce jsou vždy medializací. Dnes se tato medializace odehrává stále více ve světě sítě www a vyvstává tedy potřeba poznat a využívat jeho komunikační prostředky.
Audiovizuální archivy se ukázaly jako velmi úspěšná a oblíbená forma spolupráce u odborné veřejnosti, a to nejen v oblasti audiovizuálního bádání a masmediálního průmyslu, ale napříč všemi obory využívajícími intenzivně např. snímkování, mikroskopii apod.
Tyto procesy naráží na řadu problémů, kterými jsou především pozdní a pomalé akceptování technologických prostředků v humanitních oborech zabývajících se teoreticky audiovizí, nesoulad terminologie, a nedostatečné povědomí o právních aspektech užití audiovizuálních děl. To vše vede k omezení možností pokročilejsího vzdělání vedoucímu následně k vědecké práci a striktně institucionálně vázaným zdrojům pro získávání znalostí.

Principy řešení

Spolupráce výuky a výzkumu dnes nespočívá v přenášení hotových znalostí, nýbrž ve schopnosti jejich sdílení v procesu jejich utváření, což umožňuje dialog a překlad mezi různými specializacemi. To vede k novým znalostem a účinnějšímu řešení problémů. Cílem je proto najít takovou kombinaci technologií a takovou metodologii práce, které by umožnily rozvíjet jedinečné vlohy a zájmy a zároveň posilovaly smysl pro spolupráci a dialog v různorodém kolektivu. Toho lze docílit kvantitativní a kvalitativní analýzou existujících archivů (počet a typ uživatelů, množství a druh obsahu a způsob nakládání s tímto obsahem) českých i zahraničních, a identifikací vhodné kombinace nástrojů, které posilují zmíněné složky - jednak formování individuálního prostoru pro uchovávání znalostí jednotlivých účastníků a jejich zpracování (prezentaci a distribuci multimediálních dokumentů), a zároveň vytvoření virtuální komunity jakožto kolaborativního prostoru pro vytváření a prezentaci nových nástrojů.

Vznikne model archivu v podobě mezinárodní platformy pro diskusi a kolaborativní výzkum a sdílení, interdisciplinární prostor s variabilní strukturou modifikovanou v interakci s uživateli, podporující decentralizaci informace, mezinárodní spolupráci, nový přístup a metody analytického zkoumání materiálu i distanční vzdělávání. Podnítí vytváření týmů na základě sdíleného zájmu, bez geografických, genderových či jiných omezení.
Používání navržených nástrojů pro spolupráci bude vyhodnoceno v evaluačním programu v akademickém roce 2008-2009. Tento program je blíže popsán v metodice řešení.

Výjimečné aspekty

Audiovizuální archívy s pokročilou komunikační infrastrukturou jsou rychle se rozvíjejícím nástrojem, jehož jedinečný potenciál pro oblast vzdělávání je dosud velice málo prozkoumán. Technologické prostředky pro archivy disponují mnoha kolaborativními funkcemi. Náš výzkum spočívá ve výběru těch nejlepších pro vědeckou spolupráci nad audiovizuálním obsahem, a zkoumání použití určitých specifických skupin, jako funkce pro anotaci audiovizuálního obsahu a osobní organizaci poznatků. Tyto metody nejsou obvykle dostupné a jsou ve fázi vývoje ve speciálních systémech. Většina vědeckých archivů vzniká ve formě databází a slouží primárně k vyhledávání materiálu, zatímco námi zkoumaný model bude mít podobu sdíleného pole výzkumu studentů, pedagogů, kurátorů, kritiků, vědců, programátorů atp., v němž bude vkládaný materiál neustále obohacován o kolektivně vytvářený kontext.
Současně je nutné věnovat pozornost výzkumu autorsko-právních aspektů archívnictví v oblasti audiovize, které jsou základem pro práci v oblasti vytváření a zpřístupňování archívů.
Výzkum je tedy zaměřen na zkoumání forem mezioborové spolupráce a to právě v prostředí audiovizuálních archivů. Tento přístup vymezuje dosud exaktně nepopsané pole pro bádání. Samotný výzkum je také mezioborový, protože se odehrává na poli masmédií, filmové vědy, pedagogiky, informatiky a práva. Jestliže se zvolený přístup ukáže jako úspěšný, nejenže zvýší zájem o vědeckou činnost, ale může dát v budoucnu vzniknout zcela novým vědním oborům a specializacím.

Účel projektu

Vědecké a vzdělávací instituce, které nepoužívají archivy, komunikují pouze obecnými webovými stránkami a poznatky ukládají nesystematicky a nestrukturovaně, nemají zájemcům o daný obor ani partnerům při spolupráci co nabídnout, nebo je jejich efektivita v těchto směrech velmi nízká.

Audiovizuální archivy s webovým přístupem mohou sloužit pro obohacení vzdělávání, jako součást akademické výuky a seznámení studentů s vědeckou prací. Použitím metod distančního vzdělávání mohou školy edukativně působit a navazovat vztahy se zájmovými společenstvími mládeže a dalšími partnery.
Mezi hlavní problémy a překážky, kterým čelí začínající badatelé v oblasti audiovize, a které by představovaný projekt měl řešit, patří
1) nepřístupnost studijního materiálu
2) vzájemná neinformovanost o výsledcích výzkumu jednotlivých studijních center
3) nedostatečná provázanost technického a humanitního výzkumu
Domníváme se, že výsledky našeho projektu zvýší používání anotovaných audiovizuálních dokumentů jako prostředku vědecké spolupráce v oblasti audiovize i v mnoha jiných oborech.
Výsledky projektu umožní okamžité sdílení poznatků mezi vzdělávacími institucemi, přispějí k získávání kontaktů, vytváření nových druhů výzkumných týmů a celkově tak zkvalitní možnosti výzkumu v různých oblastech.

Výsledky projektu

Popis forem a typů anotací audiovizuálního materiálu, navržení anotačních schemat pro různé typy výuky a výzkumu
Popis forem organizace a propojování obsahu a vizualizace anotací v audiovizuálních informačních systémech vedoucí ke zvýšení zájmu o výzkumnou činnost
Popis nejlepších postupů pro zvýšení zájmu studentů o archivy, používání systémů pro osobní organizaci poznatků a zlepšení orientace v novém komunikačním paradigmatu
Metodika právních aspektů zpřístupňování archivů
Metodika výuky použitím kolaborativních anotací
Navržení formátů a automatických postupů progresivního publikování obsahu archivů pro tisková média a DVD
Prototyp s otevřeným kódem - softwarové komponenty pro budování audiovizuálních archivů a jejich dokumentace

Forma zpracování a předání výsledků

Články budou postupně zveřejňovány v odborném tisku a na portálu projektu (konvergence.info), na konci výzkumu budou zahrnuty do publikace
Praktické metodiky a manuály budou součástí tištěné publikace a na portálu projektu (konvergence.info)
Publikace Multimediální archivy ve výuce a vědecké praxi
- Popis forem a typů anotací audiovizuálního materiálu
- Anotační schemata pro různé typy výuky a výzkumu
- Nejlepší postupy pro zvýšení zájmu o archivy
- Propojování archivů do rozsáhlejších celků
- Metodika výuky použitím kolaborativních anotací
- Metodika a právní náležitosti zpřístupňování archivů
- Návaznost na informační systémy VŠ
Publikace bude vydána v nakladatelství AMU
Platforma konvergence
předání ve formě otevřeného kódu celého systému, dokumentace a specifikace významných komponent pomocí UML diagramů případů užití a dalších, specifikace formátů pro progresivní publikování
Uspořádání workshopu, semináře, výstavy
prezentace přínosů audiovizuálních on-line systémů pro mezioborovou komunikaci a spolupráci v celém spektru pedagogických a výzkumných činností, výstava prezentující využití metodiky při spolupráci vzdělávacích a technologických institucí.

Plán a harmonogram řešení

V první půli roku 2008 se řešitelský tým dohodne na konkrétních postupech, sjednotí si teze, které k problematice přináší, dojde k analýze a navržení vhodných způsobů organizace a nástrojů pro zkoumání spolupráce v archivech. Výsledkem této fáze jsou publikované odborné texty a návrh specifikace, podle které se implementují potřebné komponenty na platformě, která slouží k vyhodnocení v evaluačním programu. Ten začíná od září-října 2008, proto je první fázi potřeba ukončit do července, aby bylo možné komponenty archivu, strukturu a testovací obsah připravit.
Paralelně s první fází probíhají návštěvy a pobyty v hlavních evropských centrech věnovaných tomuto výzkumu. Bude probíhat jejich analýza, klasifikace a sestavování databáze archivů. Tato fáze není omezena začátkem evaluačního programu, proto končí v listopadu 2008, kdy by měl výsledky shrnout workshop, který současně bude sloužit k zapojení účastníků do evaluačního programu.
Evaluační program trvá od října 2008 do června 2009, 1 akademický rok. Je to maximální možná doba v rámci řešení projektu. Program spočívá jednak v otevření Platformy konvergence a na ní modelovému archivu odborné veřejnosti k testování pro interdisciplinární spolupráci. Předpokládá se zapojení studentů filmových věd, dějin umění, teorie nových médií, kurátorů, vědců, pedagogů. Současně budou do programu na zejména středoevropské bázi zahrnuty zahraniční archivy a sledovány kvalitativní a kvantitativní ukazatele (např. počet a typ uživatelů, množství a druh obsahu a způsob nakládání s tímto obsahem) a zkoumání možností propojení jednotlivých archívů. Dále budou v tomto období probíhat konzultace o právních aspektech audiovizuálních archivů. Do září 2009 by měl být program vyhodnocen a na základě jeho výsledků vypracovány metodiky, aby bylo možné do konce roku 2009 sestavit publikaci, uspořádat workshop s výstavou, zdokumentovat softwarové komponenty a ukončit výzkumný projekt.

Metody řešení

K jednotlivým dílčím cílům budou zde popsány použité vědecké metody, způsob vyhodnocování výsledků a časové schéma metodiky řešení. K obecným postupům bude patřit standardní projektové řízení - stanovení úkolů jednotlivých členů týmu, časový harmonogram, správa dokumentů apod.
1. Analýza problému a sjednocení tezí řešitelského týmu
Bude realizováno metodou brainstormingových setkání, rešerší webových stránek, existujících materiálů, účastí na konferencích
2. Analýza nejlepších postupů v mezinárodním kontextu
Sběr informací a poznatků z činnosti archivů bude realizován formou návštěv, rozhovorů, korespondence, stáží, účastí na konferencích apod. v maximální míře využívající záznamy, které mohou být později zpracovány. Výsledky budou vyhodnocovány a publikovány.
3. Vyhodnocení evaluačního programu a vypracování metodik
Evaluační program, ověření navržených nástrojů a postupů v praxi, bude realizován metodou dotazníků, diskusí s účastníky, měřením návštěvnosti webových stránek
Evaluační program - platforma konvergence
V soustavě technologické infrastruktury FAMU byl již uveden do provozu systém pro správu obsahu na kterém je vyvíjena řada webů založená na společné sadě komponent. Právě tato platforma bude sloužit výzkumu způsobů uchovávání a propojování informací v elektronických on-line systémech a jejich uplatnění ve spolupráci jednotlivců i vzdělávacích institucí, zejména intermediální a interdisciplinární spolupráci mezi technickými a humanitními obory. Platforma konvergence je již v reálném provozu a bude základním evaluačním nástrojem pro výsledky výzkumu v rámci tohoto projektu.
Modelovým materiálem na Platformě konvergence se stane existující archív shromážděný Steinou a Woodym Vasulkovými, světově uznávaných průkopníků v oblasti elektronického umění, kteří se zabývají vyvíjením nových metod organizace a propojování archivů (projekt OASIS). Woody Vasulka je jediným umělcem českého původu, který významně přispívá k rozvoji videoartu a digitálního umění již od 60. let 20. století, který vystudoval FAMU a od 90. let pravidelně působí i v českém kontextu. Vasulkovský archív se svou tematickou i formátovou rozmanitostí (obsahuje různé formáty pohyblivých obrazů, fotografie, texty, zvukové nahrávky, atp. vztahující se k historii videa, elektronického umění a mediální kultury) výborně hodí pro testování integrace heterogenních objektů a propojování obsahu.
Tento modelový archiv bude doplněn o zkoumané nástroje spolupráce a bude pro výzkum nejlépe sledovatelným prostředím s možností nejdetailnější analýzy probíhajících jevů.
Evaluační program - spolupráce s vytipovanými archivy
Budou vybrány archivy vhodné k řešení projektu. Výběr bude proveden na základě ochoty ke spolupráci a návrhů reprezentativního vzorku studentů. Na těchto archivech budou zkoumány hypotézy stanovené analýzou, budou kvalitativně i kvantitativně vyhodnocovány a popsány způsoby jejich činnosti. Již tím, že budou do programu zařazeny archivy ochotné ke spolupráci a navržené studenty, bude zajištěno, že výsledky skutečně popisují úspěšné modely fungování archivů, které zvyšují zájem o vědeckou činnost.
Ačkoli nebude možné ovlivnit používání postupů a nástrojů, je účast dalších archivů je důležitou kvantitativní složkou vyhodnocení.


Neznámý uživatel. Nelze přidávat komentáře