Otevřená výuková a výzkumná prostředí

Tereza Stöckelová
Univerzity po celém světě se v poslední době zásadně proměňují. Ať začala tato proměna v 70. letech ve Spojených státech, v 90. letech v Rakousku nebo před deseti lety v České republice, existuje jasná tendence odklonu od univerzity zakládající si na své autonomii ve vztahu k neakademickému světu a od relativně elitního vzdělávání zajišťujícího absolventům společenský vzestup k univerzitě přímo reagující na společenskou poptávku, kterou navštěvuje stále vyšší procento populačního ročníku. Oba modely univerzity mají své klady a zápory. Elitní univerzita má sklon k uzavřenosti a reprodukci sociálního a ekonomického kapitálu vybraných vrstev obyvatel; na druhé straně se díky své relativní autonomii ve vztahu k politické a ekonomické moci může stát kritickým a progresivním veřejným prostorem, kde se rodí zároveň dramaticky nové poznatky i radikální politika. Masová univerzita banalizuje vzdělávání na osvojování si profesních dovedností a preferuje ekonomická hlediska, přednostně se otevírátěm externím aktérům, kteří za svůj vliv mohou zaplatit; na druhou stranu má taková univerzita i jistý demokratizační potenciál. Mámeale skutečně volbu pouze mezi elitní uzavřenou a masovou otevřenou univerzitou? Řada akademiků a univerzit si uvědomuje, že proměně starého modelu nelze a z mnoha důvodů není ani žádoucí zabránit.
Snaží se ale směřovat k takovému otevření univerzity, které nepovede k její komercializaci, a užšímu propojení se společností i v jiné podobě než prostřednictvím extrémního nárůstu studujících. V tomto případě jde o rozvíjení univerzity jako místa sociální expertizy a kritiky, které nejen ovlivňuje společnost, ale je také schopné vstřebávat a přetvářet podněty přicházející na univerzitní půdu zvnějšku. Nejedná se tu přitom ani tak o vytvoření zcela nové podoby univerzity, ale spíše o posílení určitých rysů a aktivit a jejich institucionalizaci tak, aby mohly alespoň částečně vyvažovat tlaky na komercializaci univerzity. Ve Spojených státech a v Kanadě se v této souvislosti nejčastěji mluví o tzv. community-based research nebo engaged research, v Evropě (v Nizozemí, Británii, Německu atd.) o tzv. science shops. Jde o výzkumně-výukové uspořádání na univerzitě, v jehož rámci obvykle spolupracují výzkumníci (vyučující), studující a mimouniverzitní aktéři z oblasti občanské společnosti (nevládní organizace, místní komunity nebo jednotliví občané). Občanské iniciativy přicházejí s praktickými problémy a otázkami; studenti se svými učiteli tyto otázky výzkumně zpracovávají a učí se tak v rámci prakticky zaměřených a reálně užitečných výzkumných projektů, které se nejčastěji týkají sociálních problémů, veřejného zdraví a environmentálních otázek. Mimouniverzitní aktéři přitom nemusejí přicházet pouze se zadáním problému, ale mohou se podílet na sběru dat, jejich interpretaci nebo implementaci výsledků. Univerzita se v tomto upořádání otevírá praktickým problémům bez toho, že by se komercializovala, ovlivňuje společnost a zároveň se sama nechává ovlivnit. Tyto formy spolupráce potřebují institucionální podporu minimálně v tom směru, že budou takové participativní formy výzkumu a výuky uznávány jako plnohodnotná součást profesního životopisu akademiků a výukových kurikulí. Současná reforma vysokého školství a vědy v České republice jde však právě opačným směrem. Otevírání akademických institucí ve vztahu ke společnosti interpretuje v čistě ekonomických pojmech a kvalitu a důležitost tzv. základního výzkumu zároveň odvozuje výhradně od jeho mezinárodní „excelence“ rozeznatelné údajně prostřednictvím autorství několika málo typů odborných publikací. Úkolem akademické obce, včetně studentů, je navzdory těmto politikám experimentovat s formami otevírání univerzity a dávat mu tak skutečný smysl.
 
Autorka je socioložka, pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. V roce 2009 se podílela na přípravě publikace Věda a nevládní organizace – zkušenosti, možnosti, inspirace, která mapuje možnosti otevírání akademických institucí společnosti. Publikaci lze stáhnout na adrese http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/veda-a-no.pdf

Velmi informativní článek Lukáše Jelínka publikoval LinuxExpress, ovšem převzatý z magazínu Open Source & praxe.

The Grammar of New Media. Descriptive Metadata in Database Archives for Media Art.

Oliver Grau's Media Art Histories program at the Danube University in Krems, Austria 

Master Thesis Nina Wenhart

Social media is bringing the world together. This is one Bangladeshi student's story of how Eduspaces (then called Elgg.net) can be a useful educational tool.

A video of myself entering a competition on BBC Click Tv Show and i Also won and they put this video on the air:D

Tak jsme oficiálně ukončili výzkumný projekt šílenou závěrečnou zprávou pro MŠMT, ale mě čeká ještě plno práce, dám sem na plochu výsledné dokumenty a budu chystat knížku, protože všechno potřebuje hodně zredigovat. Ponořili jsme se do hodně zajímavých témat a většinu z toho co jsme poznali, ale neměli možnost vyzkoušet a zrealizovat, kvůli množství práce taky vlastně nebyl čas pořádně se věnovat tady konvergenci nebo iFamu. To by ted mělo začít, využít to a pokračovat v tom, co jsme rozjeli..................